Třes ruky (rukou) bývá příznakem Parkinsonovy nemoci, ale také může jít o banálnější záležitost - záleží na výsledku celkového neurologického vyšetření. Naštěstí v tomto případě jde většinou o diagnózy, kde nehrozí větší nebezpečí z prodlení jak ve stanovení dg., tak ve vlastní léčbě. Udělejte si na sebe čas a přijďte se ukázat, řešení lze často nalézt již při prvním klinickém vyšetření, i když většinou po jistotu doplňujeme i další přístrojové metody.

Pokud jde o Parkinsonovu nemoc a příbuzná onemocnění, ráda se Vám budu věnovat - jde o mou specializaci PhD., na které jsem pracovala v průběhu 3-leté stáže v Sahlgrenově univerzitní nemocnici ve Švédsku, u p. doc. Bo Johnelse.

A hlavně - Parkinsonovu nemoc lze v naprosté většině případů úspěšně léčit!

                                                                                                                                               MUDr. Blanka Štorková Ph.D.

Bolesti zad nebo "krční páteře" jsou často způsobeny přetěžováním páteře a jejích podpůrných struktur (páteřní vazy, drobné klouby a svaly) moderním způsobem života (dlouhotrvající práce s počítačem, zvedání těžkých břemen, jednostranná zátěž při sportu nebo u muzikantů). Zprvu jde o poškození vratné. Pokud se potíže objevují již delší dobu (déle než rok, většinou v různě dlouhých intervalech), může přetěžování páteře zanechat trvalejší stopy - vytvoří se např. výrůstky na páteři, které po několika letech mohou začít tlačit na nervy, které páteří prostupují v úzkých (několikamilimetrových) otvůrcích. Podobně přetěžování plotének může vést k jejich postupné degeneraci (začnou "vysychat, objevují se v nich malé prasklinky) a příští i třeba malá zátěž může vyústit v tzv. výhřez ploténky. Výhřez ploténky znamená, že ploténka napraskne a její měkký střed (jádro) vyhřezne prasklinou do místa, kde běží nervový kořen a začne na něj tlačit. Tlak na kořen se projeví většinou velkou bolestí nebo brněním, které obvykle prochází do horní nebo dolní končetiny (mohou být ale i méně typické potíže, které odhalí jen zkušený lékař).

Všem těmto potížím lze předcházet - především tím, že podle instrukcí lékaře a rehabilitačního pracovníka včas (dříve než dojde k nevratnému poškození páteře) posílíte podpůrné struktury páteřní (zejména hluboké svaly obalující páteř), které pak převezmou na sebe část zátěže, kterou by jinak dostala páteř a páteř je tímto chráněna před poškozováním. Velkou výhodou je individuální přístup zahájený neurologickým vyšetřením (každý člověk má jinak "narostlou" páteř a potřebuje určitý postup léčení i rehabilitace - často jiný než druhý pacient se zdánlivě obdobnými potížemi).

I v případě, že již máte výhřez ploténky nebo jinou závažnější diagnózu, stále se dá něco dělat, abychom Vás zbavili potíží a pokud možno šetřili páteř před dalším poškozením. Operace páteře je až poslední alternativou, pokud předchozí metody nejsou dostatečně účinné (z naší ambulance odchází max. 5% pacientů s výhřezem ploténky na operaci, většinu zvládneme vyléčit "konzervativně"). I když současné operační postupy při výkonech na páteři se snaží být co nejšetrnější, přesto je pro odstranění vyhřezlé ploténky nutné přeřezat některé okolní vazy a úpony, které se již nezahojí tak funkčně, jako byly původně. Pokud je nutné přistoupit k větší stabilizaci páteře, je zásah do okolních páteřních segmentů ještě větší.

Proto se starejte o svou páteř, dokud je ještě zdravá..a přijďte k lékaři včas.

                                                                                                                              MUDr. Blanka Štorková Ph.D.

objednejte se na klinické a EEG vyšetření, která mohou odhalit příp.počínající Alzheimerovu nemoc, která je ještě léčebně ovlivnitelná (na rozdíl od pozdějších stadií nemoci)

Objednejte se na klinické a EMG vyšetření - může jít o tzv. polyneuropatii (např. při cukrovce nebo ve vyšším věku) - potíže lze při správné diagnóze odstranit.

Jde o jednu z nejběžnějších potíží. Je nutné především odlišit intenzivní brnění celé paže (nebo celé dolní končetiny), které by mohlo mít závažnější příčinu (u starších např. mozková příhoda, u mladších roztroušená skleróza). I tak však netřeba se obávat dopředu, důležité je nechat se včas vyšetřit (lékař už při popisu potíží při telefonickém rozhovoru poměrně dobře odhadne, zda půjde o závažnou diagnózu či nikoli).

Méně závažné příčiny brnění ruky (rukou) bývají: syndrom karpálního tunelu, blokáda krční a horní hrudní páteře, případně výhřez krční ploténky nebo "nešikovně uložený" výrůstek na krčním obratli. K přesné diagnóze máme k dispozici i přístrojové vybavení (EMG), nejdůležitější je však pečlivost lékaře.